Muži české historie

Téměř v každém století naší historie se najde významná postava muže, která zahýbala českými dějinami, ať to byli politici, vědci, hudebníci či spisovatelé. Na ty nejvýznamnější  https://www.qecka.cz/muzi-ceske-historie/ se pojďme společně podívat.
labutě na Vltavě

 
STÁTNÍCI:
Karel IV.

Nejvýznamnější panovník české historie. Nezapřel v sobě českou krev přemyslovského rodu z matčiny strany a dokázal české země vzkřísit z popela. Když se z Francie, kde studoval a žil, vrátil do Čech, našel jen zbídačenou a rozkradenou zemi. Rozhodl se, že z Prahy vytvoří nejkrásnější evropské město, proto nechal vystavět Nové město pražské, nový most přes Vltavu, teprve druhou univerzitu v celé Evropě, katedrálu Sv. Víta, svůj nový hrad Karlštejn kousek za Prahou, kam uložil nově vytvořené korunovační klenoty s nádhernou Svatováclavskou korunou a také nechal přestavět celý Pražský hrad, ze kterého byly v té době jen ruiny.

 zimní noc v Praze
Tomáš Garrigue Masaryk

Rodák z Hodonínska, který se stal prvním československým prezidentem. Tento vzdělaný muž, který již od svého mládí pracoval jako vědec na univerzitě, se výrazným způsobem zasadil o vznik samostatného Československa. Zajímavostí však je, že v době I. světové války, kdy odjel do Ameriky vyjednávat ohledně českých zemí, měl ambice pouze na to, aby české země dosáhly více samostatnosti v rámci Rakouska-Uherska, s tím, že by se Československo mohlo odtrhnout úplně, zpočátku nepočítal.

 
NOSITELÉ NOBELOVY CENY:

Ne každá země má to štěstí, že by měla ve své historii osobnosti, které se mohou pyšnit tímto nejvýznamnějším světovým oceněním. My to štěstí měli, a to dokonce dvakrát.

 
Jaroslav Heyrovský

Ačkoli tento vědec získal nejprestižnější ocenění za svoji vědeckou činnost, byl částí obyvatel v nemilosti za údajné kolaborantství v době II. světové války. Díky přátelství s německým vědcem Johannem Böhmem, mohl i přes uzavření vysokých škol nadále pracovat na svém výzkumu. Kolaborantství mu však nikdy nebylo dokázáno.

Nobelovu cenu získal za chemii, a to 10. prosince 1959 za objev analytické polarografické metody. Zajímavostí je, že na Nobelovu cenu byl nominován celkem osmnáctkrát v oblasti chemie i fyziky.

 
Jaroslav Seifert

Tento úspěšný spisovatel se ocenění v podobě Nobelovy ceny dočkal až na samém sklonku života a jeho zdravotní stav mu už nedovolil si cenu osobně přebrat, musela to za něj udělat dcera. Zajímavostí je, že cena mu byla předána v roce 1984 a v tehdejším tisku o tom byla pouhá zmínka na zadní straně novin, neboť byl Seifert brán jako nespolupracující autor s režimem. Až později se komunistická strana pokusila této příležitosti využít ke své propagandě.

 

Muži české historie
3 (60%)1