Pálení čarodějnic – proč se vlastně dělá?

Pálení čarodějnic patří k velice populárním lidovým zvykům již od historie. Magická filipojakubská noc, která patří mezi noci, kdy zlo vládne větší silou než jiné noci. Lidé věřili, že v této době se čarodějnice slétávají na sabaty s ďáblem. Proto se této noci říká i noc čarodějnic nebo také Valpuržina noc. Slaví se i v jiných zemích ve světě – třeba v Německu a ve Skandinávských zemích.
čarodějnice na stromě
Čarodějnice mají velice dlouhou tradici, objevují se totiž již při vzniku naší země. Zmínky o čarodějnicích se později objevují v různých pramenech po celou historii. Jednalo se o věštkyně a čarodějnice, které byly jak hodné, tak ale i zlé. Zvyk pálení čarodějnic pochází z dob inkvizice, kdy se čarodějnice stíhaly, mučily a upalovaly na hranicích právě za čarodějnictví. Bohužel jak to už bývá, mezi lidmi je řevnivost a proto se často udávali navzájem a zpečetili tak osud svým sousedům či nepřátelům. I v našich zemích byly inkviziční soudy poměrně běžné, nejvíce jich proběhlo asi ve Velkých Losinách na Šumpersku. Tento příběh je dokonce i zfilmovaný – podívejte se na film kladivo na čarodějnice a určitě budete na svátek pálení čarodějnic nahlížet jinak.
žhavé dřevo
Současná podoba tohoto svátku si sice zachovává řadu rysů pocházejících z minulosti ale je i hodně pozměněný. Dnes se lidé na čarodějnice schází spíše skrz společenskou a zábavnou funkci a ne kvůli ochranné a náboženské funkci. Ústřední roli stále hrají ohně, ty se zapalují společně s čarodějnicí, ale poté jsou často odstrčeny do pozadí a zábava probíhá mimo ně. Dříve se ohně zapalovaly na kopci, to už dnes také není zvykem, zapálí se prostě tam, kde veselí probíhá. Další zvyk, který zanikl, je házen zapálených košťat do vzduchu. To je vcelku pochopitelné, protože se jednalo o nebezpečnou kratochvíli. Dnes je většinou oslava ukončená opékáním buřtů a nějakým tím alkoholem.

Pálení čarodějnic – proč se vlastně dělá?
5 (100%)1